Velikonoční skutek milosrdenství

1. března 2018

Blíží se velikonoční svátky, které v sobě tajemně spojují konec a začátek, smrt a vzkříšení, smutek a radost. Letos Diakonie slaví Rok milosrdenství, a proto chci z velikonočního příběhu připomenout jednu postavu, která z mého pohledu prokázala velkou pohotovost a milosrdenství. Ta postava se vynořila ve velikonočním příběhu ze tmy a málokdo jí zná.

Velikonoční skutek milosrdenství
1. března 2018 - Velikonoční skutek milosrdenství

Do té vší hrůzy velkého pátku, do té temnoty lidské agrese a brutality, vstoupil jeden muž. Jmenoval se Josef. Josef z Arimatie. Byl to člověk dobrý a spravedlivý, který nesouhlasil s tím, co se s Ježíšem stalo, že nevinného ukřižovali. Josef očekával království Boží a věděl, že to je království pokoje a lásky. A právě Josef vnesl trochu té lásky, trochu toho pokoje do temné scény golgotského utrpení. Přišel večer k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo. Jediný Josef vzal Ježíšovu smrt vážně. Ježíš zemřel a musí být pochován. Tak to prostě je. Tak to prostě chodí. Tak se to má. Sňal jeho tělo z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. Byl pátek a začínala sobota. A po sobotě přišlo nedělní ráno a Ježíš byl vzkříšen. Hrob zůstal prázdný, ale milosrdný skutek Josefa z Arimatie, který s láskou, úctou a něhou pečoval o Ježíšovo tělo, nezůstane zapomenut.
Přeji vám pokojné prožití velikonočních svátků a jistotu, že i vaše milosrdné skutky dávají životu smysl, vnáší do temnoty světlo a přemáhají tmu.

Drahomíra Dušková Havlíčková, evangelická farářka v Čáslavi